Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď
Angličtinou mluví více jak 1,5 miliardy lidí. Jde o třetí nejběžnější jazyk na světě – přední příčky zabírá už jen čínština a španělština. Úředním jazykem je angličtina v několika desítkách zemích, přičemž mateřským jazykem je pro několik stovek milionů lidí. Angličtinu najdeme jako primární jazyk, i jako doplňkový, najdou se i mutace anglického jazyka vzniklé kombinací různých akcentů a jiných jazyků.
Zabrouzdejme maličko v historii
Anglický jazyk začal vznikat okolo roku 450 našeho letopočtu. Vyvinul se z germánských jazyků anglosaských kmenů, které právě v 5. století napadly britské ostrovy. Jazyky se navzájem ovlivňovaly tak dlouho, až z nich vznikla staroangličtina, jazyk složitý a nepodobný dnešní angličtině. V 11. století dobyli Anglii francouzští Normané – což vedlo k postupnému mísení angličtiny s francouzštinou i latinou, řečtinou, a tak se postupně vyvíjela angličtina mnohem bližší té dnešní, novověké angličtině. V tu stejnou dobu se vyvinula i skotština, které vznikla mísením northumbrijského dialektu a staroangličtiny.
Za počátek moderní, novověké angličtiny, se považuje doba, kterou prožil William Shakespeare. Doba, kdy byl objeven knihtisk a potřeba nějaké pravidelnosti v jazyce. Dalším velkým milníkem ve vývoji anglického jazyka bylo vydání Dictionary od the English Language v roce 1755, který sepsal Samuel Johnson. O necelých sto let později vyšel v USA Websterův slovník, který některé výrazy modernizuje a zjednodušuje.
A právě v 19. a 20. století začíná vlivem kolonizace šíření anglického jazyka po celém světě. V té době bylo Britské impérium největším impériem na světě – kolonie vznikaly v Severní Americe, Africe, Asii i Austrálii. V mnohých z těchto zemí je angličtina stále úředním jazykem. Dalším vlivným faktorem na šíření anglického jazyka byly Spojené státy Americké, které se ve 20. století nejvýznamnější ekonomickou a kulturní velmocí světa. Svou zásluhu na tom má i cestovní ruch, pro který se angličtina stala hlavním přirozeným jazykem. I proto je dnes angličtina lingua franca – globálním komunikačním prostředkem.
Angličtina v Evropské Unii
Angličtina je v Evropské unii nejrozšířenějším jazykem dodnes – hovoří jí až 44 % dospělých. Evropská komise má celkem 3 pracovní jazyky – angličtinu, němčinu a francouzštinu, přičemž úředních jazyků má Evropská unie 24. Pracovní jazyk znamená, že jsou využívány při každodenní práci institucí Evropské unie. Úřední jazyky jsou jazyky, které jsou úředními v zemích, jež jsou členskými státy Evropské unie. Také to znamená, že veškeré předpisy a související dokumenty, i úřední věstník jsou vydávány celkem ve 24 jazycích. Zároveň ale slouží úřední jazyky i jako pracovní, tzn. osoba či stát může orgánům zasílat dokumenty ve svém jazyce a dostane na ně ve stejném jazyce i odpověď.
Za zmínku stojí jistě i rozdílnost v používání jazyků v konkrétních institucích Evropské unie – například na schůzích výborů se používá jazyk, kterému daný výbor nejlépe porozumí.
Jednání Evropského parlamentu se překládají do všech 24 jazyků. Na Soudním dvoře EU, který sídlí v Lucemburku se používá francouzština – všechna jednání, spisy a rozsudky se vypracovávají ve francouzštině. Na půdě Evropské centrální banky, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem se zase používá angličtina.
Angličtina je celosvětově jedním z nejrozšířenějších jazyků, vyskakuje na člověka úplně všude – vždyť i mnoho anglikanismů se běžně používá v češtině. I z toho důvodu je důležité znát nejen náš mateřský jazyk, ale i některé cizí jazyky – mezi nimi právě angličtinu. Vždyť víte, co se říká – kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.
